O mně

Po maturitě na gymnáziu (kde jsem měla i latinu a to mi docela v životě pomáhá) jsem šla na DAMU, obor herectví. Měla jsem individuální studijní plán v oboru mluveného slova a jako absolventské představení jsem připravila divadlo jednoho herce a vlastní dramatizaci Tracyho tygra Williama Saroyana.Po absolutoriu jsem nastoupila v legendární Lyře Pragensis a mohla jsem stát na jevišti vedle Marie Tomášové, Otomara Krejčího mladšího a pracovat s režisérkou divadla Za branou paní Helenou Glancovou. Ředitel Milan Friedl je stále pojmem mezi sběrateli umění a vydavateli bibliofilských tisků.

V roce 1990 jsem nastoupila do svého prvního rozhlasu, tehdy afilační stanice Hlasu Ameriky Klub VOA. Pak jsem prošla rádii Golem, F1 a Čro. To jsem již začala dávat lekce mluvení před mikrofonem a psaní zpravodajských textů.

V roce 1994 jsem udělala konkurz na místo redaktorky ve Snídani s Novou. Vstávání ve tři ráno od té doby sice vím, že zvládnu, ale není to moje oblíbená disciplína. Jezdila jsem po vlastech českých s ENG vozem - prvním přenosovým vozem u nás s možností živých vstupů, které jsem si sama připravovala i moderovala.

Po čtyřech letech jsem přestoupila do TV Prima jako dramaturg tehdy nesmírně populárních pořadů Carusošou a Nikdo není dokonalý.

Za dva roky už přišla éra delšího působení v České televizi v redakci zábavy. Jako dramaturg jsem se potkávala s Jaromírem Hanzlíkem na Úsměvech, s Karlíčkem Čáslavských při Hledání ztraceného času, s Jiřinou Bohdalovou a Gustavem Oplustilem u magazínu Hobby naší doby, při přípravě a natáčení Na kus řeči s Miroslavem Donutilem. Nezapomenutelné byly sváteční dny se Zdeňkem Svěrákem a jeho Dobročinnou akademií Paraple. Poznala jsem i zákulisí hokeje a atletiky při přípravě Zlatých hokejek nebo Atleta roku. Těch pořadů jsou stovky. V té době jsem byla hodně vysílána na zahraniční jednání veřejnoprávních televizí. I teď vídám pořady, které jsem tenkrát vozila ze seminářů jako inspiraci.

Poté následoval nesmírně zajímavý rok, kdy jsem pro rumunské partnery Novy psala v pozici vedoucího projektu seriál Hasiči. Vést tým skvělých scénáristů a nebýt omezená už dopředu financemi na jednotlivé díly bylo úžasné a inspirující. Napsali jsme seriál vskutku v americkém stylu - nechali jsme vybuchnout cisternu s kyselinou na D1, hledali jsme ohrožené stařenky v hořících domech. Bohužel spolupráce této skupiny s Novou neskončila příliš dobře, ale my si ten rok opravdu užili.

Další rok jsem pak působila jako šéfdramaturg TV Barrandov. Z té doby nejraději vzpomínám na spolupráci se slovenskými kolegy na seriálu Odsouzené. Dodnes jej považuji za nedoceněný seriál, jehož téma i zpracování vybočovaly z běžné televizní nabídky.

Když v Praze vznikla televize Metropol, stala jsem se dramaturgyní pořadu Na vrcholu, který moderovala Eva Jurinová. Po roce mě oslovili kolegové z obchodního oddělení a začala jsem připravovat i moderovat pořad Na zdraví.

Začala jsem ale zároveň zjišťovat, že mediální svět už znám skrz naskrz a že by stálo zato posunout se v životě o kousek dál. V tomto oboru jsem dosáhla všeho, čeho jsem dosáhnout chtěla, odcházela jsem tedy spokojená a s vědomím, že dělám to, co opravdu chci udělat. Přestěhovala jsem se na Vysočinu, založila firmu Generace Vysočina s.r.o. a koupila franchisu Novodobé sanitky. Také jsem začala intenzivně pracovat na komunikačních kurzech.

Vyjela jsem do světa a seznámila se se somatickou psychoterapií Hakomi - je to vlastně také komunikace, s naším tělem a jeho pamětí. A také se systémem H.E.A.R.T., což je využití mindfulness v párové terapii.

Dnes využívám ve svých seminářích vše, co jsem se v životě naučila. Práce v médiích je o komunikaci - hodně často o komunikaci krizové. Herectví mě naučilo, jak se komunikuje tělem, vnějšími prostředky, hlasem. Dramaturgie mě naučila naslouchání a řešení krizí pomocí kompromisů, ale také tomu říct ne a jít svou cestou, když je kompromis už mimo moje hranice.

Pracuji s postupy Emočního kódu, který jsem studovala u Dr. Bradleyho Nelsona. Certifikát mi umožňuje používat tuto metodu při konzultacích a seminářích. Pomáhá k rychlejší cestě k podvědomí a přesnějšímu určení emocí.